Výstava na hradě Rožmberk - Buquoyové a umění diplomacie v 18. a 19. století Hyalitová partie aneb "dáma bere krále "

Umění diplomacie, výtvarné nadání a osvícená doba, to jsou klíčová slova této výstavy. Od počátku raného novověku se renesanční myšlenky začaly postupně rozšiřovat po většině území Evropy.

Zámořské objevy podpořily rozvoj mezinárodního obchodu, osvícená šlechta začala podnikat v různých odvětvích, jako například v průmyslu, zemědělství, sklářství, umění apod. Vzájemný export a import výsledných produktů po celém světě tak rozvíjel nejen rodové fideikomisy, ale i dobré diplomatické vztahy v rámci diplomatických misí, během kterých hrály zásadní úlohu tzv. diplomatické dary v podobě výtvarného či užitého umění. 

V celé Evropě nastal velký boom sklářské výroby. Nejúspěšnějšími podnikateli na poli sklářské produkce se stali představitelé šlechtických rodin Schwarzenberků, Černínů, Harrachů a především Buquoyů.

Buquoyské podniky uspokojovaly zejména poptávku místního trhu, spolu s habsburskými zeměmi, ale jejich produkty často také putovaly do zahraničí, v jehož rámci dodávaly produkty do Německa, Belgie, Nizozemí, Dánska, Švédska, Itálie nebo do Ruska.

 

V centru pozornosti výstavy jsou tedy metamorfózy buquoyského skla v rozmezí 18. a 19. století a osobnosti z hraběcího rodu Buquoyů, které výrazným způsobem ovlivnily jeho podobu. Právě produkty z buquoyských skláren často doprovázely také vyslance, kteří zastupovali významné šlechtické dvory s důležitým diplomatickým posláním. Prostřednictvím těchto misí často docházelo ke spojení významných evropských rodů, naplnění tzv. sňatkové politiky a s tím spojené stabilizace vzájemných diplomatických vztahů. 

 

Ústředními osobnostmi výstavy jsou - Jiří František Buquoy (1781 – 1851), který se svého dědictví a rozvoje odkazu svého strýce ujal již v roce 1805. Partnerkou v životě i v podnikání se mu stala jeho žena Marie Gabriela Buquoyová, roz. hraběnka Rottenhanová (1784 – 1863), která se jako nadaná diletantská umělkyně postarala o design a z hlediska managementu zajistila konkurenceschopnost buquoského skla doma i v zahraničí.

Další výraznou osobností je mladší bratr Jiřího Františka – Ludvík Arnošt Buquoy (1783 – 1834), který vystoupil ze škatulky diletantského umělce a v první třetině 19. století se výtvarné grafice začal věnovat na profesionální úrovni. Také jeho umělecké postřehy a zkušenosti dopomohly k tomu, aby buquoyské sklo získalo světové uznání. Právě jeho kniha vzorů (Vzorník se základy pro kresbu květin ve 24 listech pro mládež), pak soužila také jako inspirace pro hledání nových modifikovaných ozdobných prvků na hyalitové servisy, zvláště pak u tak zvaných chinoiserií. Také ukázky z této knihy jsou na výstavě k vidění. Stejně jako ukázky výsledků spolupráce s nakladatelstvím Friedricha Wilmanse (1764 – 1830) ve Frankfurtu nad Mohanem, které vydávalo Magazín d´arts et  de litterature, ve kterém pravidelně vycházely populární cestopisy s ilustracemi Ludvíka Arnošta.

Doprovodný program k výstavě: 

Výstavu doprovází bohatý doprovodný program zahrnující pracovní listy pro dětské návštěvníky, které je podrobněji seznámí s produkcí buquoyských novohradských skláren a s osobnostmi, které stály za jejich světovým věhlasem. Pro malé i velké návštěvníky jsou připraveny tvořivé dílny, v jejichž rámci si budou moci vyzkoušet kreativní tvorbu zdobení skla a porcelánu a odnést si na památku svůj vlastní hrneček či sklenici s originálním květinovým motivem.   

 

Během výstavy jsou také k dispozici pracovní listy pro studenty a pro nejmenší návštěvníky kreativní omalovánky s motivy anglické a francouzské módy 19. století. 

Pro širokou veřejnost budou probíhat komentované prohlídky výstavou, jakož i odborné přednášky. V rámci Hrado-zámecké noci se bude konat přednáška kurátorky výstavy Mgr. Veroniky Polnické s názvem:

 1818/2018 = 200 let HYALITU aneb BUQUOYOVÉ, TVŮRCI NĚMÉHO DIPLOMATA.

 

Vizuální atraktivitu výstavy umocní nádherné předměty z hyalitového skla, které jsou na výstavu zapůjčeny ze sbírky Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.  Dále jsou na výstavě k vidění exponáty ze sbírky SH Nové Hrady a reprodukce korespondence a ikonografických materiálů z rodinného archivu Buquoyů v SOA v Třeboni.  

 

Kurátorka výstavy:  Mgr. Veronika Polnická, Národní památkový ústav

Termín konání výstavy:  4. 7.  –   31.8.2018, otevřeno úterý – pátek 9.00 – 17.00  

Místo konání výstavy:   Galerie hradu, Státní hrad Rožmberk